|
| |
|
|
Aktivní slovní zásoba vybraných slovních druhů u dětí předškolního věku
Větrovská Zemánková, Alžběta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na speciálně pedagogické - logopedické téma. Zabývá se problematikou aktivní slovní zásoby v předškolním věku. Hlavní cíl práce spočívá v analýze této oblasti u dětí s vývojovou dysfázií a dětí intaktních. V rámci výzkumného šetření je prováděn rozbor aktivní slovní zásoby na základě testu, vytvořeného k tomuto účelu. Test obsahuje tři subtesty, zaměřené na různé slovní druhy, jedná se o substantiva, verba a adjektiva. Pomocí testu lze hodnotit rozsah aktivního slovníku i kvalitu vyjadřování probandů. Výsledná data ukazují, že kvalita vyjadřování se mezi výzkumnými skupinami liší mnohem výrazněji než rozsah aktivní slovní zásoby. Dále jsou zde podrobněji popsány rozdíly v rozsahu aktivní slovní zásoby v závislosti na slovním druhu a na způsobu dotazování se na testové položky, které se liší v rámci jednotlivých částí subtestů. Výzkum obsahuje rovněž analýzu vlivu vybraných sociálních aspektů na rozsah aktivní slovní zásoby i na kvalitu vyjadřování. U intaktních probandů se jako statisticky významný faktor v souvislosti s rozsahem aktivního slovníku ukázal počet sourozenců a délka předškolního vzdělávání. Kvalita vyjadřování pak signifikantně korelovala s domácím gramotnostním prostředím a genderem. U skupiny s vývojovou dysfázií nebyla v tomto ohledu nalezena žádná...
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Souvislost jazykových schopností a rozvoje čtení - porozumění čtenému
Jahodová, Anna ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Richterová, Eva (oponent)
Výzkum navazuje na dříve realizovanou longitudinální studii doc. PhDr. Gabriely Seidlové Málkové, Ph.D. na FHS UK. V letech 2010-2012 proběhla 4 na sebe navazující šetření 127 předškolních dětí ve věku 3,5 - 5,5 let. V roce 2017 se podařilo dohledat 40 dětí navštěvujících v té době 5. třídu základní školy. U těchto dětí jsme zachytili jejich aktuální schopnosti, a to s důrazem na čtení. V rámci čtení nás zajímalo dekódování a porozumění čtenému. V souladu s výsledky předchozích studií jsme zjistili, že dovednost porozumění čtenému v základní škole statisticky významně souvisí se schopností dekódování, s porozuměním slyšenému, se slovníkem, s jazykovým uvědomováním i s neverbální inteligencí (vše v základní škole). Na základě testů v mateřské škole jsme děti rozdělili do tří skupin a dvě krajní z nich jsme popisovali. Šlo o skupiny více (skupina Srovnávací) a méně (skupina Deficitní) jazykově vybavené. Sledovali jsme čtenářské profily u obou těchto skupin ve věku školním (5. ročník základní školy). Klíčová slova: jazykové schopnosti, gramotnost, porozumění čtenému, čtenářské dovednosti, diagnostika čtení, rozvoj dovednosti čtení, dekódování
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
|
|
Aktivní slovní zásoba vybraných slovních druhů u dětí předškolního věku
Větrovská Zemánková, Alžběta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na speciálně pedagogické - logopedické téma. Zabývá se problematikou aktivní slovní zásoby v předškolním věku. Hlavní cíl práce spočívá v analýze této oblasti u dětí s vývojovou dysfázií a dětí intaktních. V rámci výzkumného šetření je prováděn rozbor aktivní slovní zásoby na základě testu, vytvořeného k tomuto účelu. Test obsahuje tři subtesty, zaměřené na různé slovní druhy, jedná se o substantiva, verba a adjektiva. Pomocí testu lze hodnotit rozsah aktivního slovníku i kvalitu vyjadřování probandů. Výsledná data ukazují, že kvalita vyjadřování se mezi výzkumnými skupinami liší mnohem výrazněji než rozsah aktivní slovní zásoby. Dále jsou zde podrobněji popsány rozdíly v rozsahu aktivní slovní zásoby v závislosti na slovním druhu a na způsobu dotazování se na testové položky, které se liší v rámci jednotlivých částí subtestů. Výzkum obsahuje rovněž analýzu vlivu vybraných sociálních aspektů na rozsah aktivní slovní zásoby i na kvalitu vyjadřování. U intaktních probandů se jako statisticky významný faktor v souvislosti s rozsahem aktivního slovníku ukázal počet sourozenců a délka předškolního vzdělávání. Kvalita vyjadřování pak signifikantně korelovala s domácím gramotnostním prostředím a genderem. U skupiny s vývojovou dysfázií nebyla v tomto ohledu nalezena žádná...
|
host ::
RSS.